Mrakoplaš vydává k dvacátému výročí kapely album Hlídač

06.11.2016 - 11:08

Zprávy

Mrakoplaš, česká kapela, hrající převážně autorskou tvorbu, letos slaví dvacáté narozeniny a právě vydává nové album s názvem Hlídač. Album pokřtí na koncertě v Malostranské besedě 2. listopadu 2016.

Mrakoplaš dosáhl plnoletosti teprve před dvěma lety. Jeho hudba je ale dospělá dávno. To se ostatně ukázalo už na jejich debutovém albu „Děti této noci“ (2010). Od té doby zase muzika této kapely poskočila o stupínek výše. Dobrou záminkou pro ještě častější setkávání s posluchači po klubech v Praze a celé republice, ale hlavně pro dlouho očekávaný narozeninový dárek, se stalo dvacáté výročí od prvního koncertu kapely. Své dvacetiny se Mrakoplaš rozhodl oslavit novým albem „Hlídač“. Deskou, která je pro kapelu svým způsobem přelomová pokřtí společně se svými fanoušky na koncertě v pražské Malostranské besedě ve středu 2. listopadu od 20 hodin, kam kapela všechny srdečně zve.

Mrakoplaš svou novou desku nahrával v legendárním studiu Propast. Syrově, postaru a analogově nasnímal celé album dvorní zvukař skupiny Olympic Petr Kovanda, který desku i produkoval. A odvedl skvělou práci. Vznikla nahrávka, která je otiskem současné tváře kapely. Toho, jak Mrakoplaš opravdu živě zní na pódiích. Je na ní slyšet vyzrálost všech zúčastněných muzikantů. Ale hlavně je z ní slyšet nadhled, který nejde získat jinak, než léty zkoušení, koncertování a přemýšlení nad každým tónem, nad každým slovem textu.

Na desce jsou hlavně skladby, které Mrakoplaš aktuálně hraje na koncertech. Zařazeny byly i dva songy z dřevních dob skupiny, které zatím nebyly nikdy nahrané (Na borůvkách, Všechno co jsem kdy chtěl). A řada přišla i na naprosté novinky (Hlídač, Návod k použití). Kromě jedné instrumentálky je každá písnička samostatným příběhem. Vypravěčský styl zpěvu Pavla Liptáka je originální a ten, kdo si na něj zvykne, propadne jeho kouzlu osobnosti. Příjemným protipólem jsou pak vložené sólové písně kytaristy a občasného textaře Martina Kalendy.

Speciálním hostem na albu je Jaroslav Olin Nejezchleba, který nahrál v písni Všechno, co jsem kdy chtěl violoncellové sólo. Dohromady do sebe všechno zapadá jako ozubená kolečka v hodinkách.