Slovenské divy v Praze

04.02.2016 - 23:19

První únorový den se v pražské Lucerně děly pravé divy, neboť tam zpívaly slovenské divy, abych hned v úvodu využil hezkou slovní hříčku, kterou nám nadělil jazyk český. První div byl už fakt, že se tento koncert uskutečnil, protože si dovedu představit, jak náročné bylo ho připravit. Myslím, že podobné seskupení u nás nikdy nebylo a pravděpodobně už ani nebude. Smekám klobouk před organizátorem celé akce Martinem Francem.

Jedenáctka skvělých slovenských zpěvaček za doprovodu Big bandu Českého rozhlasu pod vedením Vláda Valoviče vytvořila koncert plný brilantně odvedených, mnohdy velmi náročných, písní. Ani jeden výkon nebyl slabší než ty ostatní. Ať už to bylo sourozenecké duo TWiiNS s písní Pátá z filmu Rebelové, Marcella Molnárová nebo vynikající šansoniérka Andrea Zimányiová. Tato trojice pro mne byla překvapením, protože jsem je slyšel naživo prvně v životě a všechny zpěvačky mne zaujaly svým výborným pěveckým projevem. Byl jsem zvědav na Helenu Blehárovou, kterou naopak znám velice dobře zejména z jejího působení v orchestru Gustava Broma. Zazpívala svůj největší hit ŠŠŠ (Sugar Town) a velmi osobitě a přitom skvěle vystřihla slavnou Gershwinovu píseň Summertime.

Rico a Claudia je duo vytvořené vlastně náhodou v rámci soutěže X faktor. Už tehdy svým výkonem zvedli diváky ze židlí a rozplakali porotu. Richard Šarkozi (Rico) a Klaudia Farkašová (Claudia) brilantně zazpívali Je suis malade a v písni Zvonárova pieseň se k nim připojil i Martin France.

Yvetta Blanarovičová, další perfektní zpěvačka a herečka: má skvělý hlas a dovede písním, které zpívá, vtisknout ten správný výraz. Jak slavnou sinatrovku New York, New York, tak i další slavnou píseň Memory z muzikálu Cats, zazpívala naprosto skvěle.

Sisa Sklovská - opět velký hlas a opět velké písně. Nejprve The Prayer (známý duet Celine Dion a Andrea Bocelliho). Tady Sisa si jako partnery přivedla hned trojici zpěváků. La Goia je známá z jiné talentové soutěže, a sice Česko Slovensko má talent. Už tam jsem cítil, že mají velkou šanci a spojení se Sisou Sklovskou bylo skvělé. Když slyším Vyznanie proslavné Marikou Gombitovou, vzpomenu si na rok 1998, kdy jsem tady v Lucerně Mariku naposledy viděl a slyšel zpívat právě tuto píseň. Většinou mi působí problém slyšet Vyznanie v podání jiné zpěvačky. U Sisy Sklovské činím výjimku, protože ji zazpívala s bravurní lehkostí. Pro mne to byl vrchol koncertu.

Eva Máziková další perfektní hlas, navíc skvělý humor, který skvěle prodala zejména v písni Iná žena. Jako doprovod si pustila vtipný videoklip. Ale to už jsem se těšil na Marcelu Laiferovou, kterou jsem naposledy viděl před padesáti lety, když jsem jako tiskový tajemník Bratislavské lýry objížděl slovenské zpěváky a zpěvačky. Nejprve to byl její více než čtyřicet let starý velký hit Slová, skvělá taneční písnička a rovněž skvěle zazpívaná. S nadšením jsem vyslechl i další píseň od Braňa Hronce, jehož orchestr byl velmi proslulý, Lampy už dávno zhasli, příjemný rock and roll, který v té plejádě velkých písní svou jednoduchostí působil osvěžujícím dojmem.

Finále patřilo Janě Kociánové. Neslo se v gospelovém soundu. Píseň Les Humpries se slovenským textem (Zahoď starosti) byla tím správným rozjezdem a Jana Kociánová se do něj pustila s patřičnou vervou a spontaneitou. K další písni Já tu zostanem (známe ji s Naďou Urbánkovou - Skála) si přivedla třicetičlenný sbor The Gospel Family. Úžasné a opět strhující.

Hledal jsem nějakou chybičku. Ale koncert byl výborný jak v detailech, tak i v celku. A vidět jedenáct slovenských zpěvaček pohromadě, se nám už asi nikdy nepovede.

Ivan Rössler