Registrujte se
Arakain, Dymytry, Bedřichovice aneb Dej Bůh štěstí
10.11.2016 - 22:04
Tož jsem tak nějak onehdá šel po brněnským náměstí Svobody a míjel UrbanStore, zhruba v těch místech, kde bylo dřív Naše vojsko, a bavil jsem se tím, že Urban není Urban. Protože Urban je Arakain a druhej Urban je Dymytry.
Skupina ARAKAIN je nejúspěšnější česká metalová kapela, z metalu nikdo jiný nevydržel na vrcholu nepřetržitě tolik let. Občas hraje i v zemích přidružených, jako třeba Německo (dneska už naštěstí nemusíme říkat západní). A občas hraje i v „zemích“ venkovských, jako jsou třeba Bedřichovice, což je administrativní součást Šlapanic, chilližto obec kousíček od Brna (a jede tam celou noc BUS, ne tedy přímo do Bedřišek, ale do Šlapek, což je pouhé dva kiláky).
Nedávno tam hrál Citron, a vzadu se dalo chodit. Tentokrát prý ne. Hrál tam ARAKAIN a DYMYTRY. Chci velice poděkovat za fotky, které mi Cethy poslala, protože právě díky nim mne napadlo udělat na našem webu z oné akce aspoň fotoreport. Protože ta „ekšn“ prý byla naprosto skvělá, což je strašně dobře, když původní domácí muzika u fanoušků takhle boduje.
Support Absolut Deafers, a potom Dymytry, Arakain. Co chce kdo víc? Jedna super support předkapela, a následně dvě kapely, které více či méně roků vytvářejí tuzemský tvrdý rock. Navíc tyhle sestavy se rády prolínají, čímž pádem Vám zprostředkují prožitek tak říkajíc „Urbanadruhou“. Stalo se i za okrajem Brna.
Navíc marketingově totálně vychytané, poněvadž každý majitel předprodejní vstupenky obdržel u vstupu na koncert CD Arakain Dymytry Live 2016 zdarma.
Magické songy jako Dej Bůh štěstí, Nenávidím (z poslední desky Arakadabra), letitá lehce erotická Marilyn anebo „protipolitické“ Apage satanas! z desky, která se kdysi i po více než deseti letech od svého vydání dostala mezi padesátku nejprodávanějších tuzemských placek, hřměly krásně zrekonstruovaným bedřichovickým sálem a řvaly cosi o tom, že metal pořád velkolepě žije.
A tak můžeme všichni jenom filozofovat o tom, zdali a kdy a proč vlastně platí: „Jak nenávidím že žiju, i když uvnitř umírám.“
Tady Dědek. Foto Cethy a spol. (Metal-Line)
