Jiří Suchý… nikoho nezabije
03.12.2016 - 14:21
Ve stínu pětaosmdesátin Jiřího Suchého vyšla na přecpaném knižním trhu půvabná knížka s milým názvem (je v titulku) s odkazem na slavnou Píseň o rose, kde se zpívá: Myslel jsem totiž/V tom je ta potíž/Že trocha poezie/Nikoho nezabije.
Knížka je prvním dílem plánové dvoudílné edice textařské práce Jiřího Suchého z let 2001 – 2016.
Knížku otevírají texty z Jarního harašení v Semaforu (2001). Už první píseň Zde hotov stůj je pozoruhodná a to nejen tím, že se dá zpívat na melodii naší hymny. Verše jako Chody učí bolu Čína/Z hory čumí troska líná… Jemně tleská okov tvůj, jsou pregnantní a velmi nápadité.
Pilný Jiří Suchý uvádí ve stejném roce další dílo: Dejme tomu 100nožka, kde je například rovněž parafráze slavné písně Pokrok. Opět hravé rýmy typu: Kdyby Nanu nebyl napsal Zola/Byl by možná napsal Boženku/Kdyby Pán Bůh nebyl stvořil vola/Netančil by nikdo volenku.
Nebudu procházet jednu hru po druhé a z každého textu něco citovat, ale musím se přiznat, že jsem se trochu bál, jestli se z nových textů nevytratí onen jemný opar geniality, který tak dobře známe z klasických textů Jiřího Suchého z let šedesátých, kdy si právem vysloužil titul klasika. Nuže, Suchý klasikem zůstává a i nadále překvapuje hravostí slov. Ostatně už taková Chvála slova s verši: Erben Hora Březina a Mácha/Karel Čapek ba i jeho brácha/Ota Pavel Václav Havel Emil Hácha/Všichni znali sílu slov je toho důkazem. Pobaví Rrráčkující rrrecitátorr. A což píseň, která dala knížce název … Nikoho nezabije, což nejsou následující verše hravé a půvabné: Napsal kdosi chválu rosy/Za jarního úsvitu/Všechno co si vyčet z rosy/Svěřil svému sešitu/A protože někam spěchal/Rozběh se jak střelený/A ten sešit ležet nechal/Na tý louce zelený. Suchý s oblibou zabrousí i do K. J. Erbena (ostatně semaforská Kytice patří k tomu nejlepšímu, co v tomto divadle vzniklo): Sviť měsíčku sviť/Na tu blbou nit.
Rozsah Suchého tvorby je neskutečný. Za jedenáct let je to téměř dvacítka představení a nepočítaně textů, ale bude jich bohatě kolem stovky. Připočítáme-li na dvě desítky černobílých a doposud nepublikovaných reprodukcí Suchého grafik, máme před sebou zajímavou knížku, kterou stojí za to mít. Už jen proto, že … nikoho nezabije.
Ivan Rössler