Registrujte se
S Kladivem na život to tentokrát Kaťáci rozjeli v Třeboni
23.06.2016 - 16:05
Katapult jsem poprvé viděl v sedmdesátém šestém, kdy jsem coby šestnáctiletý týnejdžr pomáhal jejich technické sekci nosit aparaturu v hodonínském kulturáku, abych se na koncert dostal zadara. Vystoupení Katapultu mě tehdy ovlivnilo natolik, že repertoár mé první kapely se vesměs skládal z jejich písniček. Dvacet let nato, to bylo pár let po revoluci a kapelám doba moc nepřála, pořádal Olda v Unhošti rockový festival, kam pozval i naši kapelu, jako jednu z hlavních kapel večera. Přijeli jsme pozdě, tak po vyložení nástrojů z auta Olda popadl moji basu, do druhé ruky aparát a pomáhal mi to odnést na pódium. Jak jsme tak šli vedle sebe, povídám: „Oldo, před dvaceti lety jsem Katapultu na jednom koncertě nosil aparaturu, abych se do sálu mohl dostat zadarmo.“ „Vidíš kámo, jak je ta sláva pomíjivá“, utrousil Olda a se skromností sobě vlastní odběhl pomáhat dalším muzikantům.
Uplynulo dalších dvacet let, já stojím v Třeboni před pódiem s foťákem v ruce a vstřebávám první tóny rock´n´rollu v podání legendárního Katapultu. Vybavuje se mně věta, kterou mi tehdy Olda řekl a uvědomuji si, že sláva je sice pomíjivá v mém případě, nikoliv však v jeho. Je úctyhodné, že Katapult za čtyřicet let ani o píď neuhnul z jednoduchosti a přímočarosti, s jakou servíruje rock´n´roll nám posluchačům. Právě za jednoduchost byla kapela ve svých počátcích mnohokrát kritizována tehdejšími rádoby novináři a hudebními publicisty. V duchu děkuji Oldovi a taky tam nahoře Dědkovi a Toljovi, za jejich Hlupáka, Lesního manekýna, Vojína XY, Půlnoční závodní dráhu, Blues a další skladby, v podstatě bych mohl vyjmenovat kteroukoliv.
Koncert v Třeboni, ze kterého je tato fotoreportáž, začal kvůli dešti s půlhodinovým zpožděním. Pořadatel avízoval, že bouřky přijdou ve dvou vlnách, takže se koncert musí vtěsnat mezi ně, což se Katapultu ale náramně podařilo. Dvě hodiny jsme si užívali poctivého rock ´n´rollu v podání Oldy Říhy, Andyho Budky a Ondřeje Timpla. Energii, která na nás sálala z pódia jsem se pokusil zachytit svým fotoaparátem. Zda se mně to podařilo, můžete posoudit v následující galerii.
