Registrujte se
50 let v šoubyznysu - Zlatý klíč
14.03.2016 - 07:54
Ve svém článku o prvním ročníku Bratislavské lyry 1966 jsem se zmínil, že vedle domácí soutěže tam byla i soutěž mezinárodní. Ale to se musím vrátit o rok zpět. V té době už Eurovize odvysílala desátý ročník Velké ceny Eurovize (Euro-chanson, Eurovision Song Contest) z Neapole. A tak organizátory druhého ročníku Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha napadlo uspořádat podobnou písničkovou soutěž pod pracovním názvem Inter-chanson. Soutěž se odehrála 12. června 1965 v Hudebním divadle v Karlíně a před Tanečním orchestrem Československého rozhlasu se vystřídali tři dirigenti: Karel Krautgartner, Karel Vlach a Josef Vobruba. Soutěž tehdy vyhrála píseň Tam, kam chodí vítr spát od Ivana Kotrče a Zbyňka Vavřína, kterou zpíval Karel Gott. Další cenu Zlatý kos určenou nejlepšímu interpretovi si odnesl Waldemar Matuška, který zpíval Šlitrovu a Suchého Terezu. V prvním ročníku byly totiž písně vybrány z běžné produkce.
O rok později se intervizní soutěž o Zlatý klíč stala součástí jak televizního festivalu, tak i Bratislavské lyry. Osm zemí sdružených do Intervize (kromě socialistických zemí tam bylo i Finsko) vyslalo do soutěže dvě písničky. Jména interpretů vám dnes asi nic neřeknou. Soutěž vyhrála bulharská zpěvačka Lili Ivanova s písní Adagio. Muslim Magomajev neuspěl (sbíral později ceny v Cannes a Sopotech), ale jednu z jeho písní otextoval známý básník Jevgenij Jevtušenko. Československo měla reprezentovat vítězná píseň národní soutěže a tou byla Mám rozprávkový dom v podání Karla Gotta. Ta pak dostala v mezinárodní soutěži stříbro.
V roce 1967 došlo ke změně, každá země vyslala do soutěže jen jednu píseň. Jména jejich interpretů jsou dnes spolehlivě zapomenuta. Snad nejznámější z nich byl chorvatský zpěvák Vice Vukov. Soutěž nakonec vyhrála píseň Rekviem Bohuslava Ondráčka a Jana Schneidera v podání Evy Pilarové, která předtím zvítězila i v národní soutěži. Druhý byl již zmíněný Vice Vukov.
Je zajímavé, že tato soutěž je téměř zapomenuta, dokonce o ní nenajdete žádnou zmínku ani na stránkách festivalu Bratislavská lyra ve wikipedii. Nepřežila a my jsme se mezitím stali součástí stále existující soutěže Eurovision Song Contest, která se letos ve Stockholmu dočká svého šedesátého ročníku. Uvidíme, zda tam Gabriela Gunčíková uspěje. V historii soutěž vynesla do hvězdného nebe řadu interpretů do té doby téměř neznámých. Například Udo Jürgense, Sandie Shaw, skupinu ABBA, Céline Dion (málokdo ví, že zaskakovala za Lenku Filipovou, které soudruzi její reprezentaci za Švýcarsko nepovolili). V minulých ročnících nás v soutěži reprezentovali bez velkého úspěchu například Marta Jandová, Václav "Noid" Bárta, Tereza Kerndlová či Gipsy.cz.
Ale přece jen jsem něco o intervizní soutěži našel, a sice že nahradila na několik let festival v Sopotech pod názvem Międzynarodowy Festiwal Interwizji. Shodou okolností hned v prvním ročníku v roce 1977 ho vyhrála Helena Vondráčková s písní Malovaný džbánku. O československých začátcích ani slovo. V roce 1968 se navíc slovenští pořadatelé rozhodli pořádat festival sami. Vadila jim příliš velká účast Čechů v organizačním štábu a tak jsme si založili Děčínskou kotvu. Bratislavská lyra už neexistuje a pod názvem Děčínská kotva jsem objevil mistrovství floristů. Tak aspoň že ten název přežil.
Ivan Rössler
Foto: Alexander Janovský
