50 let v šoubyznysu – Tereza Pergnerová

05.09.2016 - 12:41

Tereza je asi jediná z hvězd českého šoubyznysu, kterou jsem poznal už v kolébce. Narodila se v roce 1974, to jsem byl ještě na volné noze, a poměrně často jsem se potkával s jejím otcem Eduardem Pergnerem. Bydleli tehdy ještě na Proseku, a ačkoliv to bylo trochu z ruky, jezdila tam za ním řada zajímavých lidí z hudební branže. Eda byl tehdy vyhledávaným textařem. Pak se naše cesty už tolik nepotkávaly, a když jsem se později stal šéfem rozhlasové zábavy, přemluvil jsem Edu, aby nastoupil do rozhlasu jako redaktor. Při jedné příležitosti mi Eda přivedl do rádia Terezu. První pořad jsme moderovali spolu, ale protože Tereza se už předtím objevila ve filmu Discopříběh 2, tak jsme se domluvili, že vytvoří dvojici s Rudolfem Hrušínským nejmladším. Jejich společný pořad nějakou dobu fungoval a měl docela úspěch.

Když jsem se přesunul do TV Nova, vzpomněl jsem si na Terezu, když jsme hledali moderátora nebo moderátorku pro pořad ESO. Pozvali jsme ji na kamerovky, byla jednoznačně nejlepší a tak jsme jí pořad svěřili. Pro všechny to byl doslova šok. Její osobitý styl moderování spojený s neuvěřitelnými gesty rukou (někteří pak Tereze dali přezdívku „ručička“) zaujal mladé diváky do té míry, že se Tereza takřka přes noc stala fenoménem. Její sláva byla za chvíli taková, že když v nedaleké prodejně Popronu podepisovala svoje cédéčko, byla v Jungmannově ulici přerušena doprava, tolik tam bylo lidí.

Tereza velmi dobře mluvila anglicky a tak pro ni nebyl problém udělat řadu rozhovorů se zahraničními kapelami. I díky tomu popularita pořadu ESO byla vysoká. Její pozdrav Čágo belo, šílenci byl natolik populární, že pod tímto názvem vycházely kompilace na CD s nejúspěšnějšími písničkami z Esa. Ředitel jedné gramofonové firmy mi později prozradil, že prvním bodem na poradě byly výsledky naší hitparády Eso, protože to pro ně byl vynikající průzkum trhu. Škoda, že Tereza po čtyřech letech ze známých důvodu svůj pořad opustila.

Tereza byla nejen moderátorkou, ale i herečkou (byť ne zrovna hlavních rolí), ale také dobře zpívala. Už v roce 1994 nazpívala písničku Hlupáku, najdu tě se zlínskou rockovou kapelou Premier. Asi vás překvapí, když dodám, že autorem hudby je Jaromír Uhlíř a text napsal Zdeněk Svěrák. Poslechnout si ji můžete zde.

Když Tereza ESO opustila, vídali jsme se už málo, jedno z nejsmutnějších setkání bylo na pohřbu jejího otce, pak jsem obdivoval její moderátorský výkon v pořadu Vyvolení a naposledy jsme se viděli před dvěma lety, kdy přišla zavzpomínat na svého otce do pořadu 50 let Luxoru k výročí Miniaturního kabaretu Luxor. Dnes je tam knihkupectví, ale před lety tam byla nealkoholická kavárna, kde Eduard Pergner provozoval kabaret. Chvilku jsme si povídali a už tehdy mi Tereza řekla, že se chce víc věnovat rodině a všechno ostatní pověsit na hřebík. Do své knížky jsem k fotografii (je to ta, na které stojíme před kartou žaludského esa) napsal: Tereza je pro mne pokračováním Edy. Stejně pracovitá, ale i stejně paličatá. Oba mě někdy štvou, ale mám je rád. Edu déle, Terezu víc.

Ivan Rössler