50 let v šoubyznysu: Legenda R. A. Dvorský

15.02.2016 - 09:27

R. A. Dvorského jsem poznal, když už byl na sklonku svého života. Navštívil jsem ho v jeho skromném bytě v Holešovicích. Přijal mne vlídně a laskavě. U publika slavil tehdy velký comeback s písní Pohádka o konvalinkách (zpíval ji s Hanou Vítovou), ke které složil sám hudbu. Další jeho písnička Jipi jou pak vyhrála soutěž Písničky na zítra. Díky svému výstřižkovému archívu, který jsem si v prvních letech poměrně pedantsky vedl (později už ne) mohu zodpovědně říct, že to bylo koncem ledna roku 1966. Přesně 29. ledna totiž Večerní Praha otiskla kratičký článeček, kde se o tom píše. Tehdy u R. A. Dvorského jsem zaznamenal odpověď na jedinou otázku: co si R. A. Dvorský myslí o současných písničkách. Odpověděl mi tehdy: "Jejich úroveň je hodně vysoká. A který zpěvák se mi nejvíc líbí? Pat Boon a Beatles, - i když vše nové je oživením starého a jak se říká, nic nového pod sluncem. Pro mě je moc zajímavé srovnávat nové s tím, co tady už jednou bylo. Je však jisté, že ušlechtilý zpěv to vždycky vyhraje. Mnozí zpěváci si mohou vzít příklad z Bing Crosbyho - mohou z jeho práce pochytit mnoho dobrého."

V roce 1966 jsem už pilně spolupracoval s rozhlasem a tak jsem si tam vyjednal zajímavý projekt: POSLOUCHÁTE RADIO HIS MASTER´S VOICE - s R. A. Dvorským jako diskžokejem s tím, že šlo o to využít nejen zajímavých názorů tohoto vynikajícího hudebníka (a také hudebního vydavatele!), ale i jeho bohatého archívu. K realizaci projektu bohužel nedošlo. R. A. Dvorský byl v té době už nemocen (jeho zdraví bylo podlomeno několikaletým vězněním v padesátých letech) a 2. srpna 1966 zemřel, aniž by se dožil sedmdesáti let. Ani se nedozvěděl, že kritikou proklínaná Pohádka o konvalinkách se stala nejprodávanější gramofonovou deskou roku 1967. S R. A. Dvorským jsem se pak setkával už jen prostřednictvím vzpomínek jeho spolupracovníků a díky rozhlasovému archívu, kde je uchováno jeho zajímavé vyprávění. Dokonce jsem po letech natočil rozhlasové pásmo Děkuji, bylo to krásné. Bylo to v roce 1990. Dávali jsme dohromady rozhlasový seriál o procesu s Miladou Horákovou. Oslovil mne tehdy herec Jan Přeučil, že jeho otec je ten František Přeučil, který v tomto procesu dostal doživotí. A při této příležitosti jsem se dozvěděl, že František Přeučil žije s Elou Hruškovou, která u R. A. Dvorského pracovala jako sekretářka. V té době jsem také často stýkal s autorem Kristýnky, hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem, který v orchestru R. A. Dvorského působil jako hudební aranžér a v jeho nakladatelství jako redaktor. Takže musel Elu Hruškovou znát. Pozval jsem ho tedy na tajný výlet. Vyzvedl jsem ho u něj doma v Břevnově, a když jsme téměř míjeli hotel Pyramida, tvrdě na mne naléhal, abych mu prozradil, kam jedeme. Za paní Hruškovou, pravil jsem jen tak mimochodem. Zastav! Téměř zakřičel Zdeněk. Zastavil jsem, Zdeněk vyběhl a vrátil se s květinami a řekl: Přece tam nemohu jet jen tak, vždyť jsme se padesát let neviděli.

Také to hned po příjezdu schytal, ale nakonec jsme natočili krásné vzpomínky na R. A. Dvorského. Podařilo se mi ještě v rozhlasovém archívu najít pořad, ve kterém R. A. Dvorský vypráví a pouští písničky. Přesně takový, v jakých jsem chtěl, jak výše uvedeno, pokračovat. Bohužel, smrt byla rychlejší.

Ivan Rössler