50 let v šoubyznysu – skupina Brutus
18.07.2016 - 09:31
Na fotografii jsou zleva: Franta Matějovský, zpěv, flétna, sax, Honza Bitman, baskytara, Sáša Pleska, zpěv, piáno, Vláďa Hasal, zpěv, Pavel Fišar, bicí, Vašek Trlica, kytara. Dohromady je to skupina Brutus.
Když se podíváte na stránky skupiny, skupina měnila svůj název několikrát od počáteční Mandragory (1966) přes Elektronic(k) (1973) až po Brutus (1980) s odskokem roce 1982, kdy po zákazu se přejmenovali na Kyklop. Po roce 1989 se vrátili k názvu Brutus. A těch muzikantů, co se vystřídalo. Ta fotografie v záhlaví a obsazení je ovšem ta nejnovější verze. Více na stránkách skupiny http://www.brutus.cz/.
Před dvaceti lety jim bylo třicet a k tomuto jubileu si nadělili knížku Ve spárech rock´n´rollu, kterou napsal Tomáš Bednařík.
SKUPINĚ BRUTUS jsem napsal k jejich výročí dopis. Po letech jsem ho našel, tak ho připojuji sem.
Milý Brute,
děkuji, že jste mi poslali dopis a gratuluji, že Vám je konečně třicet. Poznal jsem Vás, když jste byli Brutus (ačkoliv jste pod tlakem doby byli pak Kyklop) a jsem rád, že jste opět Brutus. Vaše písničky mne baví, protože mají osobitý humor. Od Go-go-go gorila až po parodii na country and western, kde sup supí a sepie se sepije. Rád se s Vámi ostatně sepiju, kdykoliv budete mít co pít.
Když už jsme všichni pamětníci, rád bych nahlédl zpět za totalitní oponu. Byl jsem tehdy v Mikrofóru a vy jste mi donesli nějaké písně. Točili jsme - tuším - na Kladně v Klubku 55 jakési polotrvalky, které jsme odvysílali. Druhý den mi volal nějaký tajemník a křičel na mne, jak to, že v rádiu hrajeme kapelu, která byla v Rakovníku zakázaná. Zeptal jsem se zdvořile, od kdy Rakovník řídí Český rozhlas a vaše písničky jsme tehdy zahráli znovu. Onen tajemník pak psal stížnosti na všechny strany, ale - pokud si pamatuji - tehdy jsme společně dosáhli malého vítězství. Vím, že se vám ale za to stala rakovnická půda horká a že jste se krátce na to přestěhovali do jiného okresu a dali si jiný název - Kyklop.
Snad mi dovolíte malé odbočení: změna názvu byla tehdy pro kapely jediný způsob, jak uniknout pozornosti úřadů. Tedy do té doby než se úřad nedozvěděl o vašem novém jménu. Naštěstí máničky změny názvů sledovaly rychleji. Nejkurioznější změnu názvu si pamatuji u kapely Devizový příslib, která se po zákazu přejmenovala na Marná žádost.
Ale kde jsou ty časy totalitních zákazů. Teď může každý skoro všechno. A ještě k vaší hudbě a textům: mám vaši kazetu trvale v autě a poslouchám si ji. Rád s vámi lezu do vany prohlížet si organy (to jsou slovensky varhany či čo?), tančím s vaším diskžokejem a občas si loknu čerstvé krve.
Negativního na Vás nevím nic až na to, že jsem vás dlouho neviděl jako živé muzikanty, ale to je spíš moje chyba než vaše. Doufám, že se mi to v nejbližší době podaří napravit.
Milý Brute, přeju k narozeninám vše nejlepší.
Váš Nero (Ivan Rössler)
P.S. Na poslední chvíli, ale snad Vám to dojde.
Asi to došlo, protože v knížce se podstatné pasáže s komentářem autora objevily v kapitolce Neposlušné Mikrofórum.